Na realizaci projektu byla poskytnuta finanční podpora evropské unie.
Cílem projektu "Rozvoj infrastruktury ZŠ Lukov“ CZ.06.2.67/0.0/0.0/16_063/0003462 v celkové hodnotě 4 074 744 Kč s 90% podporou MPMR ČR a IROP EU byla modernizace a pořízení vybavení do 3 odborných a 1 kmenové učebny za účelem zvýšení kvality vzdělávání (a vzdělanosti) ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce v klíčových kompetencích: komunikace v cizích jazycích, digitální technologie, přírodní vědy a technické a řemeslné obory, vybudovaná kmenová učebna řeší problematiku nárůstu počtu žáků, snížení kapacit tříd, aj.Součástí projektu bylo také budování prvků bezbariérovosti školy, dále zajištění konektivity školy v souladu minimálními předepsanými standardy a provedení drobných úpravy venkovního prostranství.
Realizace projektu byla ukončena 31.8.2018. Získali jsme pět velkých dotykových tabulí tzv.touchscreenů, Dvě třídy jsme vybavili novými lavicemi, židlemi a nábytkem. Bylo třeba řešit i bezbariérovost školy, proto jsme zakoupili schodolez. Ve venkovních prostorách byly provedeny úpravy zeleně a nakoupeny lavičky. Pořídili jsme velké množství kvalitních učebních pomůcek – kostru a torzo člověka, demonstrační model chrupu, další mobilní tabletovou učebnu, interaktivní výukové stavebnice (magnetické na rozvoj geometrické představivosti, dřevěné kreativní, konstrukční plastové, řemeslné pro výuku praktických činností) a moderní výukový software. Součástí projektu byla i rekonstrukce malé tělocvičny školy a školní družiny. V zrekonstruovaných prostorách byla vybudována počítačová a jazyková učebna a nová kmenová učebna. Velká část projektu se týkala dosažení evropského standardu konektivity školy. Máme bezpečnou školní síť, nově hardwarově i programově vybavenou počítačovou učebnu a učitelská pracoviště.
Chtěla bych být ptáčkem – Adéla Šlampová, 5.třída
Já závidím ptákům. Můj sen je, že budu umět létat. Mám doma ptáčka, jmenuje se Kiri. Někdy ho vypustím z klece, aby se mohl proletět. Když jíme, přiletí k nám a jí z talířků. Kdybych mohla být ptákem, chtěla bych žít v džungli. Kamarádila bych se s ostatními ptáčky. Živila bych se para ořechy. Mám ráda rychlost. Kdybych mohla, tak bych ptákem zůstala. Teď vám povím příběh. Byl jednou jeden pták a ten bojoval ve válce. Ustřelili mu nohu. Když neměl nohu, posílal kapitánům zprávy. Byl to nejstatečnější pták na celém světě. Potom umřel v další válce. Je to hrozné, co se přihodilo, ale stejně chci být ptákem. Mohla bych se dívat dolů na ty malé lidi. Někdy bych se zastavila domů, abych je mohla pozdravit. Zase bych odletěla do přírody. Kdybych byla pták, chtěla bych se podívat do všech koutů světa, někde bych zůstala. Abych věděla, kde je lepší žít.
Hledání stříbrné studánky - Marek Zálešák, 5.třída
Hledám, hledám já studánku,
šel bych tam a zase zpět.
Žil bych si rád a hodně se smál,
mohl bych si jak motýlek létat a smát.
Letěl bych do nebe a zpět,
měl bych rád ten hezký svět.
Ale hledám a nenacházím, protože se nemám rád.
Měl bych se občas víc smát.
Měl bych přestat jen knihy mít rád,
a neměl bych tak moc se bát.
Začít klidně milovat a svůj svět mít víc rád,
neměl bych tak moc jen stát.
Měl bych si jít ven hrát,
a taky víc i se smát.
Našel jsem já studánku,
a povím vám pohádku.
Jak bych se měl mít víc rád,
možná poví vám to svět.
Počkejte, řeknu vám to hned:
mějte radši ten váš svět.
Stříbrnou studánku najděte teď,
mějte radši ten váš svět.
A odcházím obejít svět,
tak mějte radši ten váš svět.
Tak mějte radši ten váš svět.
A běžte teď hned.
Chtěl bych být želva – Michal Zálešák, 5.třída
Řeknu vám příběh o želvě.
Kdysi dávno byla jedna malá želva,
protože měla velký strach ze lva.
Tak neustále schovávat se chtěla,
ale odvážná být měla.
Neustále rodiče jí říkali,
ať se už schovává nakraji.
Protože bydleli u vody,
tak by si ryby udělaly hody.
Jenže jí to tam lákalo,
tak jí řekla ty nech mě být řeko.
Ale spát jí to nedalo,
pořád ji to tam lákalo.
Tak si řekla, že se odváží,
a kdo tam tu vodu dováží.
Ale protože byla malá nezkušená,
tak se zeptala mámy, ta byla zkušená.
Ale ta jí řekla, ať se zamyslí,
a želvička si to právě vymýšlí.
Tak se podívala do svého ucha
a tam viděla svého chytrého ducha.
Zamyslela se nad tou vodou,
když však měla náladu dobrou.
Zjistila, že tu vodu tam nikdo nedováží,
ale přece se tam odváží.
A šla tam i se svou plantáží,
tak zjistila, že se nemusí ničeho bát,
teď už může spokojeně spát.
Tohle je konec příběhu,
a moc se nad tím nezamýšlejte v pohádkovém běhu.
